JUDIKATÚRA: Prípustnosť dojednania právnych domnienok a fikcií v zmluve

K otázke prípustnosti dojednania ustanovení, ktoré predstavujú právne domnienky a fikcie v zmluvách.

JUDIKATÚRA: Prípustnosť dojednania právnych domnienok a fikcií v zmluve
Zdroj: pexels.com

Právne vety:

I.   Užijí-li strany smlouvy pro vyjádření určitého jimi předvídaného následku slovní výrazy, které v právních normách obvykle vyjadřují právní domněnky či právní fikce (např. „považuje se“, „má se za“, „platí, že“), není takové smluvní ujednání pouze z tohoto důvodu neplatné.

II.   Při posouzení, zdali takové ujednání je v rozporu se zákonným zákazem nebo se příčí dobrým mravům, je třeba v každém jednotlivém případě zkoumat, co je obsahem daného ujednání. Současně je třeba hodnotit i právní postavení stran, v jakém ujednání uzavřely, zdali jde o rovnovážný vztah stran, např. podnikatelů, případně zdali jde o vztah podnikatele na straně jedné a slabší strany na straně druhé, ať už spotřebitele nebo podnikatele slabší strany.

III.   Dohoda dvou podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti o tom, že „dílo se považuje za předané, nedostaví-li se objednatel bezdůvodně a opakovaně (nejméně 2x) k přejímce díla“, směřující ke smluvní úpravě podmínek předání díla jako jednoho z předpokladů vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla, není právní úpravou občanského zákoníku sama o sobě zakázána, ani se bez dalšího nepříčí dobrým mravům.

Článok je zdarma dostupný členom komunity Najprávo

Komentáre

Prihláste sa do svojho konta a zapojte sa do konverzácie
Zadajte svoj e-mail a kliknite na prihlasovací odkaz.