Evropský soudní dvůr vydal 14. července 2022 rozhodnutí týkající se určení sídla evropských agentur. Rozhodnutí se týkalo pěti žalob na neplatnost aktů přijatých zástupci vlád členských států a Radou, a to ve věci určení sídla dvou evropských agentur: Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA). Soudní dvůr rozhodl, že rozhodnutí o sídlech těchto agentur jsou akty politické povahy.
První dvě žaloby podaly Itálie a obec Milán proti Radě s cílem zrušit rozhodnutí zástupců vlád členských států ze dne 20. listopadu 2017, kterým po brexitu bylo určeno nové sídlo EMA v Amsterdamu. Další dvě žaloby byly podány Parlamentem proti Radě. Týkaly se nařízení EU 2018/1718, kterým bylo potvrzeno nové sídlo EMA. Poslední žalobu podal Parlament proti Radě v souvislosti s rozhodnutím o umístění sídla ELA do Bratislavy, které bylo přijato společnou dohodou zástupců vlád členských států dne 13. června 2019.
Hlavním bodem sporu bylo, zda akt rozhodující o sídle agentur patří do pravomoci evropských institucí a podléhá soudnímu přezkumu. Soudní dvůr se zabýval otázkou pravomoci unijního soudu v žalobách proti aktům přijatým zástupci vlád členských států.
Soudní dvůr konstatoval, že rozhodnutí o umístění sídla EMA a ELA jsou akty politické povahy a neupadají do pravomoci unijního soudu podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tato rozhodnutí byla přijata členskými státy, nikoli jako členy Rady, a nemají závazné právní účinky v unijním právu. Soudní dvůr zdůraznil, že tato rozhodnutí nelze posuzovat podle článku 341 SFEU, který se vztahuje výlučně na určení sídla unijních orgánů.
Tento článok je dostupný ZDARMA. Odomknete ho prihlásením sa
Už máte vytvorený účet? Prihlásiť sa
