Prejsť na obsah

Štrasburský soud ve sporu Plechlo vs. Slovensko: Odposlouchávané osoby musí požívat jasné právní ochrany

Evropský soud pro lidská práva shledal ve sporu Plechlo vs. Slovensko z 26. října porušení článku 8. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který stanovuje právo člověka na respektování soukromého a rodinného života.

Foto pexels.com

Evropský soud pro lidská práva shledal ve sporu Plechlo vs. Slovensko z 26. října porušení článku 8. Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který stanovuje právo člověka na respektování soukromého a rodinného života. Podle soudu Slovenská informační služba (SIS) jednala v rozporu s úmluvou poté, co ve vyšetřování proti žalobci použila materiály získané a uschované z předchozího případu.

Juraj Plechlo byl vrchním pracovníkem ve Fondu národní majetku, který na Slovensku spravuje privatizaci státního vlastnictví. V roce 2006 zorganizovala SIS vyšetřování vybraných členů vedení instituce kvůli podezření z korupčních aktivit. Jakožto prominentní zaměstnanec byl i Plechlo zahrnut do investigace, v rámci které získala informační služba záznamy telefonních hovorů mezi ním a sledovanými osobami.

Z případu nakonec nevzešlo žádné obvinění a nabyté odposlechy policie s koncem procesu uschovala. Část materiálu se nicméně objevila v roce 2012, kdy v reakci na anonymně zveřejněné nahrávky z kauzy Gorila rozjela SIS další protikorupční akci. A Fond národního majetku byl znovu jedním z cílů.

V roce 2012 Plechlo opět nebyl hlavní podezřelou osobou. Shromážděné informace ale posloužily jako základ pro další investigaci v roce 2016, kde již primárním objektem byl. Její součástí se tak staly i materiály z roku 2006.

Nedostatečný právní rámec

Obviněný Plechlo u soudu pravidelně upozorňoval, že získané nahrávky nemohou hrát v rozhodování roli důkazních prostředků. Druhá strana ale namítala, že vyšetřovatelé využili nahrávky výhradně jako součásti žádosti o zahájení případu. Plechlo následně neuspěl ani u slovenského Nejvyššího a Ústavního soudu, které shledaly žádost k přezkoumání za neplatnou kvůli nedostatkům na procesní rovině.

Štrasburský soud k problematice přistoupil razantně a zdůraznil, že u narušení soukromého života činnostmi jako je právě odposlouchávání musí existovat rozvinutý právní základ. Aby podle čl. 8 úmluvy mohl být zásah ospravedlnitelný, musí zákon stanovovat jeho pevné hranice. V případě Plechla ale soud tyto mechanismy neshledal.

Tento článok je dostupný ZDARMA. Odomknete ho prihlásením sa

Mesačné

9,90

Objednať
Zľava 26%

Ročné

89

118.80€

Objednať

Už máte vytvorený účet? Prihlásiť sa

Najnovšie